Přinášíme data v souvislostech

Tempo růstu průmyslové výroby postupně zvolňuje, když po jejím meziročním nárůstu v červnu o 3,8 %, v červenci o 3,1 %, srpnový výsledek dosáhl 2,6 %. Rovněž dynamika nových zakázek zpomaluje v posledních měsících, na základě čehož usuzujeme, že se pomalu začíná naplňovat naše prognóza plíživého vyprchávání efektu předzásobení. Ruku v ruce s tím podle nás dále zpomalí růstu HDP ve druhé polovině tohoto roku a celoroční výsledek skončí pod 2 %.

Nicméně to neznamená, že by se průmyslu jako celku nedařilo. Zvýšení produkce je vidět napříč odvětvím a za celý letošní rok očekáváme růst okolo 2 %, přičemž mírně lepší výsledek by průmysl mohl zaznamenat v příštím roce (nad 2 %). V tomto ohledu by měly pomoci vyšší vládní výdaje, ať už ze strany české vlády, ale také německé v rámci tamního fiskálního balíčku. Ten se podle dostupných údajů začíná propisovat do ekonomické aktivity. Na druhé straně nelze nezmínit, že existují znatelná rizika pramenící z války na Blízkém východě a zejména nárůstu cen energií, ale dále také z důvodu rostoucí zahraniční (především čínské) konkurence.

V srpnu skončila bilance zahraničního obchodu v deficitu -5,3 mld. Kč (naše predikce -3,5 mld. Kč, predikce trhu -5,2 mld. Kč). Meziročně byl deficit o 5,6 mld. Kč vyšší. Stejně jako v červenci i v srpnu jsou hlavním důvodem útlumu exportní aktivity celozávodní dovolené.

Středa bude nejnabitějším dnem tohoto týdne. Z globálního hlediska bude nejzásadnější událostí zveřejněný zápis ze zasedání Fedu, na kterém centrální bankéři po třech letech zvýšili úrokové sazby. O dalším nastavení měnové politiky bude rozhodovat Polská národní banka, která nejspíše ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 %. V tuzemsku budou publikovány výsledky průmyslu a zahraničního obchodu za letošní srpen.

Inflace je zpátky nad 2 %. Podle předběžného odhadu ČSÚ inflace v meziročním vyjádření zrychlila ze srpnových 1,9 % na 2,5 %, což bylo přesně v souladu s tím, co jsme predikovali. Mediánový odhad trhu byl o 0,1 p.b. nižší a ČNB ve své srpnové prognóze očekávala inflaci pouze ve výši 2,2 %. Důvodem zrychlující inflace jsou ceny pohonných hmot, které jsou podle našich propočtů o více než třetinu dražší než loni touto dobou. Inflaci pod 2 % už neudržely ani klesající ceny potravin.

Bankovní rada ČNB však více než volatilní ceny potravin a energií sleduje tzv. jádrovou inflaci, která lépe zachycuje domácí tlaky. Bohužel pro centrální bankéře dobré zprávy nedorazily, když cenová dynamika akcelerovala u zboží z 0,2 % na 1,2 % a u služeb došlo k mírnému zrychlení ze 4,5 % na 4,6 %. Jádrová inflace setrvávající u 3 % bude jedním z argumentů, proč ČNB na příštím zasedání v listopadu podle nás zvýší základní úrokovou sazbu na 4 %.

V úterý bude nejdůležitějším údajem předběžný odhad tuzemské inflace za měsíc v září. Meziroční inflace podle nás zrychlí ze srpnových 1,9 % na 2,5 % zejména vlivem dražších paliv. Odhad trhu je velmi podobný s očekávaným nárůstem na 2,4 %.

Minulý týden byl lemován krasojízdou amerického dolaru, který navzdory klesajícím sázkám na zvyšování sazeb v USA znatelně posílil. Proti euru si připsal více než 1 % a tomuto trendu nedokázala odolat ani koruna. Ta zůstane pod tlakem, pokud si dolar bude udržovat současné rozpoložení. Z dlouhodobé perspektivy očekáváme, že koruna do konce letošního roku velmi mírně posílí, ale v 1H’27 bude vzhledem k zmenšujícímu se úrokovému diferenciálu stagnovat okolo úrovně 24,30 EUR/CZK.

Inflace se v posledních měsících držela pod 2 %, ale rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích podle nás vyhnaly inflaci v září až na 2,5 %. Navíc měsíce trvající napětí na Blízkém východě udržuje zvýšené ceny energií, které se projevují na rostoucích cenách v průmyslu a představují výrazné riziko dalšího nárůstu inflace v příštích měsících. Nezaměstnanost na začátku školního roku nejspíše mírně stoupla na 5,1 %, nicméně celkový stav tuzemského trhu práce hraje spíše do karet zaměstnanců. To se odráží na pozitivní náladě spotřebitelů, z čehož těží prodejci v maloobchodě. Na druhé straně průmysl v srpnu pravděpodobně přibrzdil a bilance zahraničního obchodu skončila v mírném deficitu.

V tomto týdnu nás čeká várka údajů z tuzemské ekonomiky, která začne zítřejším odhadem zářijové inflace. Ta se velmi pravděpodobně vrátí nad 2% cíl ČNB. Ve středu ráno se dozvíme, v jaké kondici je náš průmysl i zahraniční obchod a ve čtvrtek, jak se daří maloobchodním prodejcům. Finanční trh však kromě geopolitiky bude primárně očekávat zápis ze zářijového zasedání Fedu s ohledem, jak by měnový výbor mohl postupovat na následujících měnově-politických jednáních.

České firmy investují téměř 28 % své hrubé přidané hodnoty. Za rok 2024 třetí nejvyšší podíl v EU. Za rok 2025 druhý. Německo i Polsko jsou za námi.

Středa bude nejnabitějším dnem tohoto týdne. Z globálního hlediska bude nejzásadnější událostí zveřejněný zápis ze zasedání Fedu, na kterém centrální bankéři po třech letech zvýšili úrokové sazby. O dalším nastavení měnové politiky bude rozhodovat Polská národní banka, která nejspíše ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 %. V tuzemsku budou publikovány výsledky průmyslu a zahraničního obchodu za letošní srpen.

V úterý bude nejdůležitějším údajem předběžný odhad tuzemské inflace za měsíc v září. Meziroční inflace podle nás zrychlí ze srpnových 1,9 % na 2,5 % zejména vlivem dražších paliv. Odhad trhu je velmi podobný s očekávaným nárůstem na 2,4 %.

V tomto týdnu nás čeká várka údajů z tuzemské ekonomiky, která začne zítřejším odhadem zářijové inflace. Ta se velmi pravděpodobně vrátí nad 2% cíl ČNB. Ve středu ráno se dozvíme, v jaké kondici je náš průmysl i zahraniční obchod a ve čtvrtek, jak se daří maloobchodním prodejcům. Finanční trh však kromě geopolitiky bude primárně očekávat zápis ze zářijového zasedání Fedu s ohledem, jak by měnový výbor mohl postupovat na následujících měnově-politických jednáních.

Pátek nabídne úvodní odhad zářijové inflace v eurozóně. Naše prognóza očekává meziroční nárůst ze 3,2 % až na 3,7 %. Neméně důležitým bude oficiální vládní report z amerického trhu práce. Míra nezaměstnanosti se drží poslední dva měsíce na úrovni 4,1 % a nyní se očekává její stagnace na této úrovni. Co se týká nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor, srpnový výsledek překonal v kladném slova smyslu všechna očekávání (162 tis.) a necelých 100 tis. míst by dle mediánu trhu mohlo vzniknout i v září.

Ve čtvrtek se dozvíme, jaké jsou aktuální provozní podmínky v tuzemské průmyslu dle indexu nákupních manažerů (PMI). Odhadujeme jeho mírný pokles z 54,1 na 53,9 bodů, přičemž predikce trhu je téměř identická (53,7). Odpoledne pak Ministerstvo financí ukáže, v jakém deficitu je státní rozpočet za tři čtvrtě letošního roku. Z USA přijdou další data z pracovního trhu.

Středeční den bude velmi nabitým, když se nejprve dozvíme finální údaje českého HDP za 2Q’26 (zpřesněný odhad naznačil růst o 0,4 % č/č a 1,9 % r/r). Následovat bude předběžný odhad inflace v Německu za září. Rovněž z USA se dozvíme inflační údaj, a to podle metodiky PCE. Očekává se, že celková (3,7 %) i jádrová (3,3 %) inflace zůstane nad tolerančním pásmem Fedu. Také v USA bude publikován finální údaj HDP za 2Q’26, kdy se očekává potvrzení anualizovaného růstu o 1,5 %. V neposlední řadě dorazí další data z tamního trhu práce a tím bude počet nově vytvořených míst v soukromém sektoru dle průzkumu instituce ADP.

Ekonomická obec se zaměří v tomto týdnu zejména na data z USA, kde budou zveřejněna data z pracovního trhu (v průběhu celého týdne), která by měla naznačovat jeho stále solidní kondici, o čemž mluvil i předseda Fedu Kevin Warsh po posledním zasedání. Naopak centrálním bankéřům pravděpodobně mnoho radosti nepřinese PCE inflace za srpen. Dále se detailně zaměříme na růst české i americké ekonomiky ve 2Q‘26. Týden pak zakončí zářijová inflace v eurozóně, která nejspíše zůstane nad 3 %.

Pátek nabídne nejdříve údaj o spotřebitelské důvěře v Německu. Ze Spojených států amerických dorazí data o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby. My se ale především zaměříme na zápis ze zasedání ČNB v minulém týdnu, na kterém bankovní rada rozhodla úrokové sazby ponechat na stávající úrovni. Budeme hledat náznaky, zda by se měnová politika mohla zpřísnit v dalších měsících.

Ve čtvrtek budou publikovány výsledky konjunkturálního průzkumu v tuzemsku a také průzkumu ifo v Německu. V dopoledních hodinách bude zasedat Švýcarská národní banka, která pravděpodobně opět ponechá základní úrokovou sazbu na 0 %.

Rádi bychom vás pozvali na webinář Makroekonomická prognóza s názvem Odolnost – kvalita, která se cení. Webinář se koná ve středu 30.9. od 10:30 do 11:30 hodin. 

Minulý týden byl lemován krasojízdou amerického dolaru, který navzdory klesajícím sázkám na zvyšování sazeb v USA znatelně posílil. Proti euru si připsal více než 1 % a tomuto trendu nedokázala odolat ani koruna. Ta zůstane pod tlakem, pokud si dolar bude udržovat současné rozpoložení. Z dlouhodobé perspektivy očekáváme, že koruna do konce letošního roku velmi mírně posílí, ale v 1H’27 bude vzhledem k zmenšujícímu se úrokovému diferenciálu stagnovat okolo úrovně 24,30 EUR/CZK.

V minulém týdnu hrál na měnových trzích prim geopolitický vývoj, a protože se situace ani přes rozhovory nejvyšších politických představitelů nezlepšila, averze na finančních trzích rostla. V takovém prostředí se obvykle daří americkému dolaru a byl to i tento případ. Naopak regionální měny se dostávají pod tlak a koruna oslabila nad 24,40 EUR/CZK a ještě výrazněji vůči dolaru k 21,50 USD/CZK. Další námi predikovaný vývoj koruny (a mnoho dalšího) představíme zítra od 10:30 na našem webináři. Přihlásit se můžete prostřednictvím odkazu, který byl zaslán na vaši emailovou adresu.

Další eskalace konfliktu na Blízkém východě, rostoucí ceny energií společně s posilujícím americkým dolarem poslaly korunu nad úroveň 24,30 EUR/CZK. Té nepomohlo ani rozhodnutí ČNB ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Závazek k dalším krokům sice nebyl učiněn, ale některé fragmenty z tiskové konference guvernéra ČNB Aleše Michla podle nás signalizují možnost zvýšení sazeb do konce tohoto roku. O dalším pohybu koruny však v krátkém období rozhodne geopolitika, ceny energií a vývoj EUR/USD.

Rostoucí napětí na Blízkém východě, které se promítá na nárůstu cen ropy na světových trzích se koruně nemůže zamlouvat. Přidáme-li k tomu komentář viceguvenérky ČNB Evy Zamrazilové, že ke zvýšení úrokových sazeb na zasedání v tomto týdnu není mnoho důvodů, nemohlo to dopadnout jinak než alespoň dočasným oslabením koruny. Pro ni bude zásadní právě zasedání ČNB a následná komunikace Aleše Michla, která však podle nás koruně k duhu nepůjde. Koruna bude sledovat i zasedání Fedu a BoJ.

Krátkodobá epizoda koruny, kdy se vydala směrem k hranici 24 EUR/CZK, je u konce. V minulém týdnu zejména na pozadí mírně posilujícího amerického dolaru oslabila ke 24,20 EUR/CZK. V tomto týdnu ECB zvýší úrokové sazby, což by ovšem korunu nemělo vyvést z klidu. Následná komunikace a zveřejnění nové makroekonomické predikce však může trhy rozpohybovat. Naše revidovaná predikce nově počítá s ještě jedním zvýšením sazeb ECB v prosinci a totéž platí pro Fed (včetně září). Koruna bude také čekat na komentáře z ČNB.

Korunu v tomto týdnu z domácích dat ovlivní výsledky mezd za 2Q a také výsledek srpnové inflace. Na globální scéně se pozornost zaměří na evropskou inflaci, srpnové indexy ISM v USA, a především na páteční americká data z trhu práce.

Koruna v minulém týdnu posilovala až k 24,105 EUR/CZK. Předposlední srpnový týden přinese bohatou porci makroekonomických dat z domova i ze světa. Korunu může z českých dat ovlivnit revidovaný odhad HDP za 2Q 2026. Z amerických dat to je PCE inflace, zpřesněný růst HDP a sympózium v Jackson Hole.

Po postupné korekci počátečních ztrát a návratu k silnějším hodnotám v závěru minulého týdne čeká korunu rušný týden. V centru pozornosti finančních trhů bude středeční zápis z posledního jednání amerického Fedu, srpnové indexy PMI z Evropy i USA a také indikátor dohodnutých mezd v eurozóně. Zpřesněná inflace v eurozóně i tuzemské ceny výrobců doplní celkový obraz před zářijovými zasedáními centrálních bank.

Nejzásadnější událostí z pohledu české měny bylo čtvrteční zasedání ČNB, které vyústilo mezi analytiky v široce očekávanou stabilitu sazeb. Samotné rozhodnutí tak nebylo kurzotvorné, ale následná komunikace včetně nové predikce ze strany ČNB naznačuje, že by se další pohyb sazeb nahoru nemusel konat. Nastal tak námi nalajnovaný scénář, kdy koruna zamířila k úrovni 24,30 EUR/CZK. V tomto týdnu bude koruna sledovat zejména dění na Blízkém východě a výsledek červencové inflace v USA.

Tempo růstu průmyslové výroby postupně zvolňuje, když po jejím meziročním nárůstu v červnu o 3,8 %, v červenci o 3,1 %, srpnový výsledek dosáhl 2,6 %. Rovněž dynamika nových zakázek zpomaluje v posledních měsících, na základě čehož usuzujeme, že se pomalu začíná naplňovat naše prognóza plíživého vyprchávání efektu předzásobení. Ruku v ruce s tím podle nás dále zpomalí růstu HDP ve druhé polovině tohoto roku a celoroční výsledek skončí pod 2 %.

Nicméně to neznamená, že by se průmyslu jako celku nedařilo. Zvýšení produkce je vidět napříč odvětvím a za celý letošní rok očekáváme růst okolo 2 %, přičemž mírně lepší výsledek by průmysl mohl zaznamenat v příštím roce (nad 2 %). V tomto ohledu by měly pomoci vyšší vládní výdaje, ať už ze strany české vlády, ale také německé v rámci tamního fiskálního balíčku. Ten se podle dostupných údajů začíná propisovat do ekonomické aktivity. Na druhé straně nelze nezmínit, že existují znatelná rizika pramenící z války na Blízkém východě a zejména nárůstu cen energií, ale dále také z důvodu rostoucí zahraniční (především čínské) konkurence.

V srpnu skončila bilance zahraničního obchodu v deficitu -5,3 mld. Kč (naše predikce -3,5 mld. Kč, predikce trhu -5,2 mld. Kč). Meziročně byl deficit o 5,6 mld. Kč vyšší. Stejně jako v červenci i v srpnu jsou hlavním důvodem útlumu exportní aktivity celozávodní dovolené.

Inflace je zpátky nad 2 %. Podle předběžného odhadu ČSÚ inflace v meziročním vyjádření zrychlila ze srpnových 1,9 % na 2,5 %, což bylo přesně v souladu s tím, co jsme predikovali. Mediánový odhad trhu byl o 0,1 p.b. nižší a ČNB ve své srpnové prognóze očekávala inflaci pouze ve výši 2,2 %. Důvodem zrychlující inflace jsou ceny pohonných hmot, které jsou podle našich propočtů o více než třetinu dražší než loni touto dobou. Inflaci pod 2 % už neudržely ani klesající ceny potravin.

Bankovní rada ČNB však více než volatilní ceny potravin a energií sleduje tzv. jádrovou inflaci, která lépe zachycuje domácí tlaky. Bohužel pro centrální bankéře dobré zprávy nedorazily, když cenová dynamika akcelerovala u zboží z 0,2 % na 1,2 % a u služeb došlo k mírnému zrychlení ze 4,5 % na 4,6 %. Jádrová inflace setrvávající u 3 % bude jedním z argumentů, proč ČNB na příštím zasedání v listopadu podle nás zvýší základní úrokovou sazbu na 4 %.

Státní rozpočet byl za prvních devět měsíců tohoto roku v deficitu 194,5 mld. Kč, což je o 40,7 mld. Kč více než minulý rok. Po očištění příjmů a výdajů z EU by činil schodek 210,7 mld. Kč (+55,8 mld. Kč r/r). Výdaje státního rozpočtu rostly o 4,8 %, meziročně se příjmy do státního rozpočtu rostly pouze o 2,7 %.

Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se dále zlepšují, ačkoli v září pomalejším tempem než v srpnu, když index PMI poklesl z 54,1 na 53,5 bodů, což nepatrně zaostalo za naší (53,9) i tržní (53,7) predikcí. Poslední výsledky naznačují, že se pomalu začíná naplňovat naše predikce, že růst průmyslu bude mírně zpomalovat ve 2H’26, když efekt předzásobení bude pomalu chřadnout. Výroba i nové zakázky rostly pomalejším tempem. Nicméně rostoucí poptávka a předchozí výraznější nárůst objednávek si vyžádal, aby firmy ve vyšší míře najímaly nové pracovníky. To je rovněž v souladu s našimi předpoklady, proto očekáváme pokles nezaměstnanosti v příštím roce pod 5 % a růst průmyslové výroby nad 2 %.

Celkové vklady vzrostly v srpnu o 0,6 % m/m a v meziročním srovnání růst vkladů zrychlil na 5,5 %. Kromě segmentu živnostníků (-0,9 % m/m) k celkovému růstu vkladů přispěly všechny ostatní segmenty. Celkové úvěry v srpnu přidaly 1,0 % m/m, a to díky růstu firemních i retailových úvěrů. V meziročním srovnání úvěry udržely tempo předchozího měsíce, tedy 10,8 %. Úvěry obyvatelstvu jsou meziročně vyšší o 10,2 %, firemní úvěry pak o 13,3 %.

Bankovní rada na svém dnešním zasedání ponechala stejně jako v srpnu úrokové sazby nezměněny. Tento scénář byl analytiky (včetně nás) i finančním trhem očekáván. Základní úroková sazba tak zůstává na 3,75 %. Bankovní rada se na tomto postupu jednomyslně shodla.

Nicméně vzhledem k četným proinflačním rizikům se domníváme, že ČNB přistoupí na jednom ze dvou zbývajících zasedání v letošním roce (listopad, prosinec) po červnovém zvýšení úrokových sazeb ještě k jednomu zpřísnění své měnové politiky. Ostatně guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že příště se budou centrální bankéři rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich zvýšením.

Ceny průmyslových výrobců v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 % a meziročně o 2,0 % zcela v souladu s naší i tržní prognózou. Nicméně výrazně vyšší byly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů, které se používají v drtivé většině výrobních procesů. O dopravě ani není třeba hovořit. Tento vývoj se s určitým zpožděním projeví i ve spotřebitelské inflaci, kdy ceny zejména energeticky náročného zboží půjdou vzhůru a přispějí k nárůstu inflace nad 3 % na začátku roku 2027.

Spotřebitelská inflace v srpnu ve srovnání s červencem stoupla o 0,3 %, což bylo primárně dáno zdražováním pohonných hmot a také dovolenkovými zájezdy. Pokračuje ovšem také růst cen nájemného. Na druhé straně spotřebitelům může dělat radost vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, které dále klesají. Nicméně podobně jak uvedla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová i my očekáváme, že se trend otočí a otázkou není zda, ale kdy.

Meziroční inflace opět mírně zrychlila z 1,7 % na 1,9 %. Její struktura pak zůstává nezměněná, kdy inflaci vzhůru podobně jako v meziměsíčním srovnání tlačí výše ceny pohonných hmot. Totéž platí pro služby, nicméně cenová dynamika nyní mírně zvolnila. Pod 2 % se inflace nadále drží kvůli klesajícím cenám potravin a energií. Předběžně očekáváme, že se inflace v září dostane mírně nad 2 %, ale ke konci roku zamíří blíže 3 %. ČNB nejspíše bude vyčkávat a v příštím týdnu sazby nezmění.

Inflace se v posledních měsících držela pod 2 %, ale rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích podle nás vyhnaly inflaci v září až na 2,5 %. Navíc měsíce trvající napětí na Blízkém východě udržuje zvýšené ceny energií, které se projevují na rostoucích cenách v průmyslu a představují výrazné riziko dalšího nárůstu inflace v příštích měsících. Nezaměstnanost na začátku školního roku nejspíše mírně stoupla na 5,1 %, nicméně celkový stav tuzemského trhu práce hraje spíše do karet zaměstnanců. To se odráží na pozitivní náladě spotřebitelů, z čehož těží prodejci v maloobchodě. Na druhé straně průmysl v srpnu pravděpodobně přibrzdil a bilance zahraničního obchodu skončila v mírném deficitu.

České firmy investují téměř 28 % své hrubé přidané hodnoty. Za rok 2024 třetí nejvyšší podíl v EU. Za rok 2025 druhý. Německo i Polsko jsou za námi.

Přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu udržují globální ceny energií i inflační rizika výrazně zvýšená. Česká ekonomika prokazuje odolnost a po letošním růstu těsně pod 2 % v příštím roce zrychlí, nicméně centrální bankéři v ČR, eurozóně i USA budou muset z obav z pokračujícího růstu inflace zpřísnit své měnové politiky. Další vývoj navíc komplikuje růst mezd předbíhající produktivitu práce a prohlubující se schodek veřejných financí.

Ačkoli inflace v srpnu podle nás zůstala pod 2 %, bankovní rada ČNB na svém zářijovém zasedání bude uvažovat, zda nezpřísnit svou měnovou politiku. Důvodů je hned několik, od zvýšené úvěrové aktivity, uvolněné fiskální politiky, rostoucí domácí poptávky, která se zrcadlí v pokračujícím zdražování služeb až po nadále svižný růst mezd. Nezaměstnanost zůstává nízká, lidem rostou disponibilní příjmy, díky čemuž více utrácejí za zboží i služby. Tržby maloobchodních prodejců tudíž dále rostou, ale daří se i průmyslu. Ten se těší z přílivu nových zakázek na druhé straně však čelí rostoucím vstupním nákladům, což mimo jiné přispěje k tomu, že po delší době skončí naše obchodní bilance v minusu.

Asi tipnete Rumunsko. Jenže správná odpověď je Japonsko!

A právě proto vznikl před téměř 40 lety Big Mac Index časopisu The Economist. Jeden z nejjednodušších – a zároveň nejchytřejších – způsobů, jak vysvětlit, proč se skutečná hodnota měn a jejich kupní síla často liší od aktuálních kurzů na devizových trzích.

V prvním čtvrtletí vláda hospodařila v režimu rozpočtového provizoria, což znemožnilo zahájení nových investičních projektů, ve druhém kvartále však již tento faktor pominul a vládní spotřeba přispěje k rychlejšímu růstu tuzemské ekonomiky. To naznačují i data z průmyslu, kde se projevuje efekt předzásobení. Zároveň důvěra domácností zůstává solidní zejména díky nadále nízké nezaměstnanosti, nízké inflaci a pokračujícímu rychlému růstu mezd, což se odráží na rostoucích tržbách v maloobchodě. Na druhé straně rostoucí spotřeba domácností je jedním z proinflačních rizik, proto ČNB v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Na srpnovém zasedání by ČNB mohla nechat sazby beze změny, ale již v září by je mohla opět zvýšit s ohledem na přetrvávající inflační rizika. Průmysl i zahraniční obchod vykazují známky oživení, avšak vzhledem k nestabilitě cen energií a globálnímu vývoji zůstává situace nejistá.

Uklidnění situace na Blízkém východě přispělo k poklesu cen na čerpacích stanicích, což bylo jedním z důvodů, proč se inflace v červnu vrátila pod 2% cíl ČNB. Zároveň je to pozitivní i z dlouhodobé perspektivy, protože by se vyšší náklady firem nemusely promítat již v prvním článku dodavatelského řetězce a následně ani v cenách pro konečné spotřebitele. V krátkém období to však vyústí v nižší přebytky obchodní bilance, když česká ekonomika je nucena dovážet energetické komodity za vyšší ceny. Zahraniční poptávka zůstává utlumená, přesto se průmyslu relativně daří. Nicméně je to nejspíše způsobeno efektem předzásobení a v dalších měsících tak tuzemský průmysl nebude mít na růžích ustláno. Motorem růstu českého hospodářství tak nadále zůstávají útraty domácností, z čehož těží i maloobchodní sektor, na čemž se zatím nic nemění.

Ještě před třiceti lety bylo běžné vyrážet na dovolenou s řízky v chlebu. Dnes stále více českých rodin tráví dovolenou v hotelech s plnou penzí v Egyptě, Turecku, Řecku a jinde. A mnohé dokonce vyrážejí do zahraničí více než jednou ročně.