Přeskočit na obsah

Josef Probošt

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Probošt
Pamětní deska na domě čp. 9 v Třebechovicích
Pamětní deska na domě čp. 9 v Třebechovicích
Narození9. března 1849, 25. března 1849 nebo 9. března 1899
Třebechovice pod Orebem Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. března 1926
Třebechovice pod Orebem ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánírolník a povozník
Významná dílaTřebechovický betlém
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Probošt (9. března 1849[1], Třebechovice pod Orebem – 20. března 1926 tamtéž) byl rolník, povozník a lidový řezbář, autor tzv. Třebechovického betlému. V roce 1882 zahájil tvorbu Třebechovického betlému. Společně s přáteli Josefem Kapuciánem a Josefem Frimlem vytvořili betlém, který je unikátní z hlediska výtvarného a etnografického, ale i technického.[2]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhorozený syn v rodině sedláka Jana Probošta v Třebechovicích pod Orebem a manželky Marie, rozené Chudobové.[1][3] Vyučil se truhlářem u mistra Podstaty.[4] V roce 1869 nastoupil vojenskou službu,[5] deset let sloužil jako pěšák a následující dva jako domobranec.[6] Během dvanácti let vojenské služby prošel severem Itálie, Rakouskem, Uhrami, Balkánem a Polskem.[6] Po návratu v roce 1882 převzal po svém otci hospodářství,[2] jeho starší bratr Karel se dědictví zřekl, neboť studoval a následně se stal městským tajemníkem.[3] Kromě práce na rodinném statku si Josef Probošt přivydělával jako povozník.[7] Dne 7. února 1882 se oženil s Annou Faltovou (1864–1929)[2] z Divce.[6] Měli spolu dceru Annu,[2][8] provdanou Moravcovou (1892-??).[6]

Vznik betléma

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1882 Probošt při vyřezávání nástrojů pro hospodářství vyrobil první figurku do betlému.[9] Postavička měla úspěch, avšak on se svou prací spokojen nebyl.[7] Spolu s přáteli se pustil do vyřezávání jesliček, které daroval své manželce k Vánocům v roce 1885. Tvorba se mu zalíbila a rozhodl se jesličky rozšířit na celý betlém.[10] V té době se do Třebechovic přistěhoval řezbář Josef Kapucián, kterého Probošt za stravu a byt na stavbu betlému angažoval.

Po dokončení biblické části Probošta dostihly výčitky svědomí, že se dostatečně nevěnuje hospodářství a práci načas přerušil.[11] Pak ale dostal nápad ztvárnit i obyčejný život třebechovických obyvatel a tvorbě zcela propadl.[11] Jednou při návštěvě hostince se nechal slyšet, že vytvoří „tak krásný a veliký betlém, že se na něj přijde podívat sám císař z Vídně…“. To podnítilo zájem o jeho dílo a několik největších obdivovatelů nabídlo Proboštovi pomoc.[7]

Dům Josefa Probošta, Přemyslova 9, Třebechovice

Dokončený betlém v roce 1906 představil na výstavě Zemské jednoty řemeslnické v Chrasti, dílo získalo medaili a zlatý diplom. Probošt však potřeboval finance, kterých se mu nedostalo. Začal uvažovat, že po vzoru podkrkonošských betlémářů svůj výtvor umístí na valník či podvozek a vydá se s ním na cestu po poutích, jarmarcích a výstavách.[12] Vstupné mělo hradit část ztrát zanedbaného hospodářství.[13] Po Kapuciánově smrti v roce 1908 se na betlému děly již jen malé změny. Během první světové války Probošt spolu s Janem Sedláčkem betlém pouze drobně přestavoval, doplňoval o kulisy, vylepšoval pohyblivý mechanismus[14] a vyměňoval figurky za povedenější.[11] Darované peníze příležitostných návštěvníků Probošt většinou propil.[14]

Závěr života

[editovat | editovat zdroj]

O upadající hospodářství se musely starat jeho žena a dcera,[2] které na práci nestačily a rodina živořila.[7] Dne 20. března 1926 Probošt zemřel. Po jeho smrti rodina betlém vyhodila do kůlny a nechala napospas povětrnostním vlivům. Dokonce se říkalo, že betlém, který manželka vinila z jejich bídy, i proklela.[7] Na počátku 30. let se Proboštova dcera Anna s manželem Josefem Moravcem rozhodla otcovo dílo prodat.[13] Betlém nakonec po několika nezdařených pokusech 13. července 1934 pro Československou církev husitskou koupil majitel továrny na kožené zboží v Třebechovicích Jaroslav Burdych (1892–1957) za 15 225 korun.[13]

Třebechovický betlém

[editovat | editovat zdroj]

Podrobné informace na Třebechovický betlém

Jesličky Třebechovického betlému

Sám Probošt vytvořil jen několik postaviček, podílel se hlavně na scénografii, tvorbě krajiny, architektuře, řešení konstrukčních problémům a organizaci práce.[11] V 90. letech 19. století uviděl Probošt velké pohyblivé betlémy a chtěl, aby se pohyboval i ten jeho.[15] Pravděpodobně se inspiroval mechanickým betlémem Longina Vittiga.[16] Nejprve se snažil vodit postavičky jako loutky,[14] poté vytvořil systém provázků, který poháněl hodinový strojek (inspirace Vittigovým betlémem a dvěma betlémy z Frýdlantska).[16] Ovšem ani jedno řešení nefungovalo.[4] Proto angažoval sekerníka Josefa Frimla, který dokázal betlém uvést do pohybu.

Proboštovy figurky jsou produktem naivní kresby, která se liší od Kapuciánova popisného realismu.[17] V některých případech se však může jednat o řezbu Viléma Krištofa.[18] Proboštovy postavičky trpí disproporcemi (mají velkou hlavu a krátké nohy) a jsou propracovány jen na straně diváka, odvrácená strana prošla opracováním jen zhruba. Mezi Proboštovy postavičky patří především chalupníci přinášející dary. Podle jednoho z pamětníků Josef Kapucián opravoval některé Proboštovy figurky,[17] které jsou většinou umístěny dále od diváka.[19] Při vyřezávání strážců Herodesova paláce se Probošt nechal inspirovat dvanácti lety vojenské služby, čepice strážců se totiž velmi podobají c. a k. vojenským čepicím z té doby.[20] Probošt vyřezal většinu figurek, které zaplňují celou levou stranu znázorňující krajinu z okolí Třebechovic pod Orebem.[21] Mezi jeho nejlepší scény patří Ukřižování Ježíše Krista.[22] Vytvořil rovněž původní figurky Tří králů. Nechal se inspirovat sochami v třebechovickém kostele svatého Ondřeje včetně jejich třiceticentimetrové výšky. To však do celkové scenérie nezapadalo, Kapucián je proto nahradil svými menšími řezbami.[23]

V Třebechovickém betlému najdeme na druhé terase u levého okraje postavičku truhláře, který stojí u ponku. Podle zkoumání Proboštových portrétů etnograf Vladimír Vaclík usoudil, že se jedná o Probošta. Může jít rovněž o Jana Podstatu,[24] u kterého se Probošt vyučil,[4] či o Kapuciánovu postavičku Probošta, Proboštův autoportrét nebo tu stojí mistr Krištof.[24]

Posmrtné uctění památky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 proběhly oslavy 150. výročí narození Josefa Probošta. V Třebechovickém muzeu betlémů se uskutečnila výstava Pocta Josefu Proboštovi, kde se prezentovala i jeho méně známá tvorba, například vyřezávaný vrch Oreb. Ke zhlédnutí byly i další betlémy tvůrců, kteří se Proboštem nechali inspirovat. Proboštovi téhož roku město Třebechovice pod Orebem udělilo čestné občanství[25] a odhalilo pamětní desku na jeho domě. V listopadu 1999 se uskutečnila etnografická konference s názvem Pocta Josefu Proboštovi, ze které vznikl sborník téhož jména.[26] Rovněž v roce 1999 byl Třebechovický betlém prohlášen Národní kulturní památkou.[27]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Matrika narozených Třebechovice, 1847-1866, snímek 31, Záznam o narození a křtu
  2. 1 2 3 4 5 ŠPLÍCHAL, Václav. Poselství dřeva. Letohrad: Golempress, 2007. ISBN 978-80-903883-0-7. Kapitola Josef Probošt, s. 545.
  3. 1 2 FEJK, Miroslav; RANDA, Miroslav. Třebechovický betlém. Hradec Králové: Kruh, 167. 119 s. S. 7.
  4. 1 2 3 FEJK, Miroslav; RANDA, Miroslav. Třebechovický betlém. Hradec Králové: Kruh, 1967. 119 s. S. 8–9.
  5. ↑ VACLÍK, Vladimír. Třebechovický betlém. Třebechovice pod Orebem: Městské muzeum Třebechovic, 1986. 81 s. S. 6.
  6. 1 2 3 4 ZEMANOVÁ, Zita. Třebechovický Proboštův betlém : Sbírky Třebechovického muzea betlémů. Hradec Králové: Fotografo, 2004. 164 s. ISBN 80-900865-0-0. S. 15.
  7. 1 2 3 4 5 VACLÍK, Vladimír. Listy z kroniky českého betlémářství. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2012. 192 s. ISBN 978-80-7405-143-2. Kapitola Nadšení, slzy i prokletí, s. 66–67.
  8. ↑ [Matrika narozených, Třebechovice 1888-1903, snímek 76, Záznam o narození a křtu]
  9. ↑ VACLÍK, Vladimír. Třebechovický betlém. Třebechovice pod Orebem: Městské muzeum Třebechovic, 1986. 81 s. S. 6–7.
  10. ↑ Šplíchal. S. 543.
  11. 1 2 3 4 Šplíchal. S. 545.
  12. ↑ VACLÍK. Lidové betlémy v Čechách a na Moravě. (1987). S. 119.
  13. 1 2 3 Zemanová. S. 21–22.
  14. 1 2 3 Vaclík. Třebechovický betlém. S. 8–9.
  15. ↑ VACLÍK. Lidové betlémy v Čechách a na Moravě. (1987). S. 118.
  16. 1 2 ZEMANOVÁ, Zita. Fakta a úvahy o Třebechovickém betlému (1. část). Betlémář. 2008, roč. 7, čís. 13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-11. Archivováno 11. 3. 2013 na Wayback Machine.
  17. 1 2 Vaclík. Třebechovický betlém. S. 14–15.
  18. ↑ ZEMANOVÁ, Zita. Fakta a úvahy o Třebechovickém betlému (2. část). Betlémář. 2008, roč. 7, čís. 14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-21. Archivováno 21. 3. 2013 na Wayback Machine.
  19. ↑ Zemanová. S. 48.
  20. ↑ Vaclík. Třebechovický betlém. S. 16.
  21. ↑ Vaclík. Třebechovický betlém. S. 12–13.
  22. ↑ Zemanová. S. 80.
  23. ↑ Zemanová. S. 33.
  24. 1 2 Zemanová. S. 37–38
  25. ↑ NĚMEC, Jiří. Čestní občané města [online]. Třebechovice pod Orebem, 2005-06-25, rev. 2008-06-09 [cit. 2012-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-16.
  26. ↑ Deník přináší i kus místní historie [online]. Deník, 2007-05-03 [cit. 2012-12-20]. Dostupné online.
  27. ↑ Třebechovický betlém [online]. Národní památkový ústav, 2003-2011 [cit. 2012-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Probošt&oldid=25912713“