Přeskočit na obsah

Brunej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stát Brunej Darussalam
Negara Brunei Darussalam
vlajka Bruneje
Vlajka
znak Bruneje
Znak
Hymna
Allah Peliharakan Sultan
Motto
Vždy ve službě s vedením božím
Geografie

Poloha Bruneje
Poloha Bruneje

Hlavní městoBandar Seri Begawan
Rozloha5 765 km² (164. na světě)
z toho 8,6 % vodní plochy
Nejvyšší bodBukit Pagon (1850 m n. m.)
Časové pásmo+8
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel458 600[1] (169. na světě, 2025)
Hustota zalidnění72 obyv./km² (134. na světě)
HDI▲ 0,837 (velmi vysoký) (31. na světě, 2023)
Jazykmalajština (uřední), čínština, angličtina a další jazyky
Národnostní
složení
74 % Malajci, 10 % Číňané
Náboženství82 % islám
7 % křesťanství, 6 % buddhismus, přírodní náboženství
Státní útvar
Státní zřízeníunitární absolutní monarchie
Vznik1. leden 1984 (Nezávislost na Britské koruně)
Sultán a předseda vládyHassanal Bolkiah
MěnaBrunejský dolar (BND)
HDP/obyv. (PPP)76 864[2] USD (9. na světě, 2024)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1096 BRN BN
MPZBRU
Telefonní předvolba+673
Národní TLD.bn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brunej,[pozn. 1] plným názvem Stát Brunej Darussalam,[3][pozn. 2] je stát v jihovýchodní Asii, který se nachází na severním pobřeží ostrova Borneo. Kromě pobřeží v Jihočínském moři je zcela obklopen malajským státem Sarawak, zároveň ho tento stát rozděluje na dvě nespojené části. Brunej je jedinou suverénní zemí, která se celá nachází na Borneu; zbytek ostrova je rozdělen mezi její mnohonárodnostní sousedy Malajsii a Indonésii. Terén tvoří rovinatá pobřežní nížina, která se na východě zvedá do hornatého terénu a na západě do kopcovité nížiny. V Bruneji panuje tropické rovníkové podnebí, horké a vlhké po celý rok. Skládá se ze 4 distriktů, na ploše 5 800 km² žije 460 000 obyvatel,[1] což z ní činí nejméně lidnatou a čtvrtou nejmenší zemi v Asii. Hlavním městem je Bandar Seri Begawan, kde žije více než 40 % obyvatel země. Necelé tři čtvrtiny obyvatel jsou Malajci, největší etnickou menšinou jsou Číňané; úředním jazykem je malajština, přes 80 % obyvatel vyznává státní náboženství islám, dále 7 % křesťanství a 6 % buddhismus.

V době největšího rozkvětu brunejského sultanátu za vlády sultána Bolkiáše (1485-1528) měl stát údajně pod kontrolou většinu Bornea, včetně dnešního Sarawaku a Sabahu, a také souostroví Sulu a ostrovy u severozápadního cípu Bornea. Existují také tvrzení o jeho historické kontrole nad Seludongem, přičemž badatelé v jihovýchodní Asii se domnívají, že název dotyčné lokality ve skutečnosti odkazuje na horu Selurong v Indonésii[4] nebo na řeku Serudong ve východním Sabahu[19]. Námořní stát Brunej navštívila v roce 1521 přeživší posádka Magellanovy výpravy a v roce 1578 bojoval proti Španělsku v kastilské válce.

V průběhu 19. století začala brunejská říše upadat. Sultanát postoupil Sarawak (Kuching) Jamesi Brookeovi a dosadil ho do funkce bílého rádži a Sabah postoupil britské Severobornejské charterové společnosti. V roce 1888 se Brunej stala britským protektorátem a v roce 1906 jí byl přidělen britský rezident jako správce kolonie. Po japonské okupaci během druhé světové války byla v roce 1959 sepsána nová ústava. V roce 1962 bylo s britskou pomocí ukončeno malé ozbrojené povstání proti monarchii, které nepřímo souviselo s konfrontací mezi Indonésií a Malajsií a vedlo k zákazu nezávislé Brunejské lidové strany. Povstání mělo také vliv na sultánovo rozhodnutí nepřipojit se k Malajské federaci v době jejího vzniku. Britský protektorát nad Brunejí nakonec skončil 1. ledna 1984 a Brunej se stala plně suverénním státem. V čele Bruneje stojí od roku 1967 nepřetržitě sultán Hassanal Bolkiah.

Brunej je unitární absolutní monarchií, hlavou státu je sultán, reálně vykonává i zákonodárnou moc; uplatňuje se kombinace anglického zvykového práva a islámského práva. Bohatství země pochází z rozsáhlých nalezišť ropy a zemního plynu. Hospodářský růst v 90. letech 20. století a v roce 2000 proměnil Brunej v průmyslovou zemi, jejíž HDP se v letech 1999-2008 zvýšil o 56 %. Ekonomicky je na devátém místě na světě podle hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly. Politickou stabilitu udržuje sultán tím, že svým občanům zaručuje sociální stát, kdy zdravotní péče, vzdělání a bydlení je bezplatné nebo s významnými dotacemi. V indexu lidského rozvoje zaujímá 60.  místo, druhé nejvyšší mezi státy jihovýchodní Asie, po Singapuru, s nímž udržuje úzké vztahy včetně dohody o vzájemné směnitelnosti měn. Brunej je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Východoasijského summitu, Organizace islámské spolupráce, Hnutí nezúčastněných zemí, Commonwealthu a Sdružení národů jihovýchodní Asie.

Japonské válečné lodě na Bruneji v říjnu 1944.

Od 14. do 16. století byla Brunej součástí sultanátů Sabah, Sarawak a spodní části Filipín.

V 19. století se Brunej stala kolbištěm koloniálních válek, terčem a sídlem pirátů. V roce 1847 uzavřel sultán spojenectví s Velkou Británií a již v roce 1888 se Brunej stala britským protektorátem. V roce 1906 byl zaveden osídlovací systém v zemi. Britští občané mohli zemi osidlovat na základě Dodatkové smlouvy o ochraně z roku 1906. Zakládali zde farmy a obchodní firmy a zavedli intenzivní pěstování rýže a tropického ovoce.

V letech 1941 až 1945 byla země okupována japonskou armádou.

V roce 1959 byla sjednocena země a byla také vytvořena ústava, která zaručovala existenci místní vlády. V roce 1971 byla dokončena politická stabilizace v zemi. Bylo tak dosaženo úplné nezávislosti jak ve věci mezinárodní tak i domácí.

V roce 1967 abdikoval sultán Haji Sir Muda Omar Ali Saifuddien na svou funkci ve prospěch svého syna, pozdějšího sultána Hassanala Bolkiaha.

V roce 1984 přijal sultán také funkci premiéra, ministra financí a zahraničí.

Státní symboly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Brunejská vlajka.

Brunejská vlajka je tvořena žlutým listem o poměru stran 1:2 s bílým a černým diagonálním pruhem (břevno, paralelogram) a státním znakem uprostřed.[5]

Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Bruneje.

Brunejský státní znak se skládá ze šesti částí: Bendera – vlajka na vrcholu stožáru, Payung Ubor-Ubor – královský slunečník pod ní, Sayap – křídla po stranách stožáru, Tangan (Kimhap) – dvojice rukou po stranách, Bulan – muslimský půlměsíc s mottem a stuha s názvem státu.

Na půlměsíci je arabské heslo: الدائمون المحسنون بالهدى ‎ (česky Vždy ve službě Boží). Na šále je arabský opis názvu státu بروني دارالسلام ‎ (malajsky Brunei Darussalam, česky Brunej, země míru).

Podrobnější informace naleznete v článku Brunejská hymna.

Brunejská hymna je píseň Allah Peliharakan Sultan (česky Bůh žehnej sultánovi). Slova napsal Pengiran Haji Mohamed Yusuf bin Pengiran Abdul Rahim a hudbu složil Haji Awang Besar bin Sagap.

Topografická mapa se zeměpisnými hranicemi Bruneje

Brunej je stát v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo, který sousedí s Jihočínským mořem a východní Malajsií. Její zeměpisné souřadnice jsou 4° 30′ severní šířky a 114° 40′ východní délky. Země je malá, její celková rozloha činí 5 765 km2, je čtvrtou nejmenší zemí v Asii. Malajsie ji rozděluje na dvě nespojité části. Má 161 km pobřeží u Jihočínského moře a s Malajsií má společnou hranici dlouhou 381 km. Má 500 km² teritoriálních vod a 200 námořních mil (370 km) výlučné ekonomické zóny.[6] Nachází se v blízkosti životně důležitých námořních cest přes Jihočínské moře spojujících Indický a Tichý oceán. Země má dvě části fyzicky oddělené Malajsií, čímž je téměř enklávou v rámci Malajsie[2].

Asi 97 % obyvatel žije ve větší západní části (diskrity Belait, Tutong a Brunej-Muara), zatímco v hornaté východní části (diskrit Temburong) žije jen asi 10 000 lidí. Celkový počet obyvatel Bruneje k roku 2025 činil přibližně 460 000,[1] z toho v hlavním městě Bandar Seri Begawan žije přibližně 160 000. Dalšími významnými městy jsou přístavní město Muara, město Seria, kde se těží ropa, a sousední město Kuala Belait. V diskritu Belait žije v oblasti Panaga velké množství evropských emigrantů, a to díky bydlení společnosti Royal Dutch Shell a britské armády, přičemž se zde nachází několik rekreačních zařízení.[7]

Většina Bruneje se nachází v ekoregionu Bornejské nížinné deštné lesy, který pokrývá většinu ostrova. Oblasti horských deštných lesů se nacházejí ve vnitrozemí.[8] V Bruneji tvoří lesní porosty přibližně 72 % celkové rozlohy, což odpovídá 380 000 ha lesa v roce 2020, což je méně než 413 000 ha v roce 1990. Přirozeně se obnovující lesy v roce 2020 zaujímaly 374 740 ha a vysázené lesy 5 260 ha. Z přirozeně se obnovujícího lesa bylo 69 % hlášeno jako prales (tvořený původními druhy dřevin bez jasně viditelných známek lidské činnosti) a přibližně 5 % plochy lesa se nacházelo v chráněných územích, 100 % plochy lesa je ve veřejném vlastnictví.[9][10]

Podnebí Bruneje je tropické rovníkové, horké a vlhké po celý rok. Teploty se zde pohybují mezi 23 až 32 °C. Průměrné srážkové úhrny zde představují u pobřeží 2 500 mm a ve vnitrozemí až 7 500 mm. Nevyskytují se v něm žádné nebo jen vzácné cyklony. Brunej je spolu s dalšími členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie vystavena rizikům plynoucím ze změny klimatu.[11][12]

Brunejský politický systém se řídí ústavou a národní tradicí malajské islámské monarchie (Melayu Islam Beraja; MIB). Tři složky MIB zahrnují malajskou kulturu, islámské náboženství a politický rámec v rámci monarchie.[13] Právní systém je založen na anglickém zvykovém právu, ačkoli islámské právo (šaría) je v některých případech nadřazeno.[6] Brunej má parlament, ale nekonají se zde volby; poslední volby se konaly v roce 1962.[14]

Podle brunejské ústavy z roku 1959 je sultán, v současnosti Hassanal Bolkiah, hlavou státu s plnou výkonnou mocí. Po brunejském povstání v roce 1962 tato pravomoc zahrnuje i mimořádné pravomoci, které se každé dva roky obnovují, což znamená, že od té doby je Brunej technicky ve válečném stavu.[15] Hassanal Bolkiah je rovněž předsedou vlády, ministrem financí a ministrem obrany státu.[16]

Správní rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

Brunej je rozdělena do čtyř distriktů:

Brunej má druhý nejvyšší index lidského rozvoje mezi státy jihovýchodní Asie, hned po Singapuru.[17] Těžba ropy a zemního plynu tvoří asi 90 % jejího hrubého domácího produktu. Denně se vytěží asi 167 000 barelů (26 600 m3) ropy, což z Bruneje dělá čtvrtého největšího producenta ropy v jihovýchodní Asii.[15] Produkuje také přibližně 25,3 milionu m3 zkapalněného zemního plynu denně, což z Bruneje činí devátého největšího vývozce plynu na světě.[15] Časopis Forbes také řadí Brunej na základě jejích ropných a plynových polí na páté místo mezi 182 nejbohatšími zeměmi.[18] Brunej se v roce 2024 umístila na 88. místě v globálním inovačním indexu.[19]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Historie počtu obyvatel
RokObyv.±% p.a.
195044 983—    
196083 037+6,32 %
1970127 554+4,39 %
1980185 220+3,8 %
1990252 887+3,16 %
2000325 297+2,55 %
2010395 027+1,96 %
2020441 800+1,13 %
2025458 600+0,75 %

Podle vládních odhadů činil v roce 2025 počet obyvatel Bruneje činil 458 600,[20] což z ní činí nejméně lidnatý stát Asie. Počet obyvatel představuje více než pětinásobný nárůst oproti roku 1960 (o 65 let dříve) s průměrným ročním přírůstkem 2,7 %. Hustota zalidnění činí kolem 72 obyvatel na km². Ženy tvoří 51,5 % celkové populace a muži 48,5 %. Střední délka života je 78,9 let (muži 76,5, ženy 81,3), medián věku je 32,6 let (2024). Podíl obyvatel mladších 15 let činil 22 %, 71 % je ve věku 15 až 64 let a 7 % obyvatel je starších 65 let ( 2024). Porodnost je 1,73 dítěte na jednu ženu (2024). Celkem 79 % obyvatel žije ve městských oblastech, s ročním nárůstem 1,4 % (2023). Populace v Bruneji je relativně mladší a urbanizovaná.[21] Celkem 74 % obyvatelstva tvoří Malajci, 10 % Číňané a zbytek menší skupiny obyvatel (2025).[1] V Bruneji žije poměrně početná komunita emigrantů. Většina z nich pochází z nemuslimských zemí, jako je Austrálie, Velká Británie, Jižní Korea, Japonsko, Filipíny, Thajsko, Kambodža, Vietnam a Indie. Celkem 81 % obyvatel vyznává sunnitský islám.

K původním brunejským etnikům patří Belaité, brunejští Bisajové (nezaměňovat s Bisaji/Visaji z nedalekých Filipín), původní brunejští Malajci, Dusunové, Kedajané, Lun Bawangové, Murutové a Tutongové.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
Mešita Sultana Omara Ali Saifuddina

Oficiálním náboženstvím v Bruneji je islám,[6] konkrétně sunnitské vyznání a šáfíovská škola islámské právní vědy. Kolem 82 % obyvatel, včetně většiny brunejských Malajců a Kedajců, se hlásí k islámu. Dalšími vyznávanými náboženstvími jsou křesťanství (7 %) a buddhismus (6 %, především Číňané).[22] Volnomyšlenkáři, převážně Číňané, tvoří asi 2 % obyvatel. Ačkoli většina z nich vyznává nějakou formu náboženství s prvky buddhismu, konfucianismu a taoismu, raději se oficiálně prezentují jako osoby nevyznávající žádné náboženství, proto jsou v oficiálních sčítáních označováni jako ateisté. Vyznavači původních náboženství tvoří asi 2 % obyvatelstva.[23]

Brunejská kultura je převážně malajská (což odráží její etnický původ), se silnými vlivy islámu, ale je považována za mnohem konzervativnější než kultura Indonésie a Malajsie.[24] Vlivy na brunejskou kulturu pocházejí z malajských kultur malajského souostroví. Došlo ke čtyřem obdobím kulturních vlivů: animistickému, hinduistickému, islámskému a západnímu. Velmi silný vliv měl islám, který byl přijat jako brunejská ideologie a filozofie.[25]

Jako země, kde platí právo šaría, je zakázán prodej a veřejná konzumace alkoholu,[26] nemuslimové si mohou z místa nalodění v zámoří přivézt omezené množství alkoholu pro svou soukromou spotřebu.[13]

  1. ↑ malajsky zvuk Brunei
  2. ↑ malajsky Negara Brunei Darussalam, což v doslovném překladu znamená „Národ Bruneje, sídlo míru“

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brunei na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 Department of Economic Planning and Statistics - Population. deps.mofe.gov.bn [online]. [cit. 2026-06-22]. Dostupné online.
  2. ↑ World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Brunei) [online]. International Monetary Fund, 10 October 2023 [cit. 2023-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 November 2023.
  3. ↑ ÚŘAD, Zeměměřický. Jména světa. ags.cuzk.gov.cz [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online.
  4. ↑ Abinales, Patricio N. and Donna J. Amoroso, State and Society in the Philippines. Maryland: Rowman and Littlefield, 2005.
  5. ↑ Brunejská vlajka na Flags of the World
  6. 1 2 3 Brunei. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-21. (anglicky)
  7. ↑ Outpost Seria [online]. [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2012.
  8. ↑ Brunei Darussalam Country Profile [online]. [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 January 2012.
  9. ↑ Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194. [s.l.]: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2023. Dostupné online.
  10. ↑ Global Forest Resources Assessment 2020, Brunei Darussalam [online]. Dostupné online.
  11. ↑ Indra Overland. Impact of Climate Change on ASEAN International Affairs: Risk and Opportunity Multiplier [online]. Norwegian Institute of International Affairs (NUPI) and Myanmar Institute of International and Strategic Studies (MISIS), 2017 [cit. 2019-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2020.
  12. ↑ OVERLAND, Indra; SAGBAKKEN, Haakon Fossum; CHAN, Hoy-Yen; MERDEKAWATI, Monika; SURYADI, Beni; UTAMA, Nuki Agya; VAKULCHUK, Roman. The ASEAN climate and energy paradox. Energy and Climate Change. December 2021, s. 100019. doi:10.1016/j.egycc.2020.100019.
  13. 1 2 About Brunei [online]. Bruneipress.com.bn, 30 July 1998 [cit. 2012-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2002.
  14. ↑ Brunei Darussalam : Constitution and politics [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 March 2016.
  15. 1 2 3 Background Note: Brunei [online]. US Department of State [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 June 2019.
  16. ↑ PMO ORGANISATION CHART. Organisation Chart at the Prime Minister's Office [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2011.
  17. ↑ NATIONS, United. Human Development Report 2025. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
  18. ↑ Forbes ranks Brunei fifth richest nation [online]. 25 February 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 February 2012.
  19. ↑ World Intellectual Property Organization. Global Innovation Index 2024: Unlocking the Promise of Social Entrepreneurship. [s.l.]: World Intellectual Property Organization, 2024. Dostupné online. ISBN 978-92-805-3681-2. doi:10.34667/tind.50062. S. 18. (anglicky)
  20. ↑ Population | DEPS [online]. Department od Economic Planning and Statistics [cit. 2026-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ Brunei - The World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2026-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-23. (anglicky)
  22. ↑ Population by Religion, Sex and Census Year [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2021.
  23. ↑ 2010 Brunei Statistical Yearbook. [s.l.]: Brunei Government, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-07. S. 19.
  24. ↑ For a discussion of religious freedom, see Brunei Archivováno 28. 11. 2019 na Wayback Machine.. International Religious Freedom Report 2006, United States Department of State.
  25. ↑ Language and Culture. jpm.gov.bn (28 May 2009)
  26. ↑ Brunei Tourism Website (Government appointed). tourismbrunei.com

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Brunej na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Brunej ve Wikislovníku
  • CIA. Brunei - The World Factbook [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-23. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Jakartě. Brunej (souhrnná teritoriální informace) [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online. 
  • Brunei [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
  • Human rights in Brunei Darussalam [online]. Amnesty Internationa. Dostupné online. (anglicky)