Lazio
| Lazio Regione Lazio | |
|---|---|
 Pláž u města Sabaudia | |
 Vlajka  Znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Řím |
| Souřadnice | 41°54′ s. š., 12°43′ v. d. |
| Rozloha | 17 236 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 5 720 536 (2023) |
| Hustota zalidnění | 331,9 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Itálie |
| Druh celku | region |
| Podřízené celky | 5 provincií (Frosinone, Latina, Rieti, Roma, Viterbo) 378 obcí |
| Vznik | 1970 |
| Guvernér | Nicola Zingaretti (PD) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | IT-62 |
| NUTS | ITE4 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lazio (latinsky Latium) je kraj ve střední Itálii u Tyrhénského moře, hlavní město je Řím. Region má rozlohu 17 236 km² a žije zde přibližně 5,72 milionu[1] obyvatel (z toho většina v aglomeraci Říma). Skládá se z pěti provincií. Nachází se v něm suverénní enkláva Vatikán.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Souvislejší osídlení vzniklo v kraji v 10. stol. př. n. l. Původními obyvateli byli Etruskové, Latinové a kmeny Volsků a Herniků. Římané celé Latium začlenili do své říše ve 4. stol. př. n. l.; díky přítomnosti metropole šlo vždy o jádro Římského impéria. Od konce 4. stol. n. l. bylo území předmětem bojů a pustošivých vpádů ze strany Vandalů, Vizigótů, Langobardů, Ostrogótů a dalších.[2]
Roku 754 zde vzniká rozhodnutím franského krále Pipina III. Církevní stát patřící papeži. Zejména na venkově si určitou moc udrželi vlastníci půdy. Ve 14. stol. papežská moc upadá, což vede k rozvoji svobodných měst a městských států. V první pol. 16. století dochází opět k upevnění moci církevního státu a rozšíření území mimo Lazio také na Umbrii, Marche a východ dnešní Emilie-Romagne. Tento stav pak přetrval až do sjednocování Itálie (Risorgimenta) v 60. letech 19. století, kdy území Papežského státu začalo být postupně dobýváno a připojováno k Italskému království. Lazio zůstávalo poslední papežovou výspou ještě v roce 1866, ale během dalších let bylo do Itálie začleněno také, přičemž jako poslední byl roku 1870 dobyt samotný Řím.[3]
Roku 1927 byl historický kraj Lazio administrativně rozšířen na severovýchodě a jihovýchodě. Šlo o původně jižní okraj Umbrie s městem Rieti a přilehlou částí Abruzza (Cittaducale, Amatrice), a část Kampánie okolo měst Gaeta a Cassino, včetně Pontinských ostrovů. V důsledku tohoto rozšíření byly zřízeny nové provincie Frosinone, Latina a Rieti (viz níže Administrativní členění).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Lazio sousedí na severozápadě s Toskánskem (oblast Maremma), na severu s Umbrií, na severovýchodě velmi krátce s Markami a pak dlouze s Abruzzem, na východě s Molise a na jihovýchodě s Kampánií. Má také mezinárodní hranici s Vatikánem, který v něm tvoří enklávu. Z jihozápadu ho omývá Tyrhénské moře, v němž Laziu náleží ještě Pontinské ostrovy (součást provincie Latina), které tvoří nejjižnější území celého kraje.
Krajina Lazia má převážně kopcovitý charakter (54 % území). Přímořské území při Tyrhénském moři je ve střední části rovinaté (20 % rozlohy), hornatá je zejména východní část regionu (26 % území). Na severovýchodě kraj zasahuje výběžkem až na hlavní hřeben Apenin, kde se také nachází jeho nejvyšší hora Monte Gorzano (2458 m n.m.). Ve středovýchodní části se nacházejí pohoří Monti Simbruini a Monti Ernici (nejvyšší bod Monte Passeggio, 2064 m). Dále na jihu mezi Latinou a Frosinone pak přímořské pásmo Monti Lepini (nejvyšší Monte Semprevisa 1536 m).
Horské masívy a pahorkatiny jsou vesměs vulkanického původu. Původní sopečné krátery jsou na řadě míst vyplněny jezery – Bolsenské jezero, Bracciano, Vico, Albano. Na řadě míst jsou horká minerální vřídla.
Největší řekou je Tibera protékající Římem, další významnější řeky jsou Marta (výtok z Bolsenského jezera) a na východě Garigliano s přítokem Liri–Sacco.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Páteřní silniční komunikací je dálnice A1 procházející celým krajem od severu (z Florencie) kolem Viterba a Říma a dále na jihovýchod přes Frosinone směr Neapol. Samotný Řím je obkroužen dálnicí A90 s odbočkami A24 (směr L'Aquila a Pescara), A91 do Fiumicina (na pobřeží) a dvěma rameny A1dir (severní a jižní přivaděč na A1). Na A91 navazuje pobřežní dálnice A12 do Civitavecchie a Tarquinie. Z evropských silnic tudy vedou páteřní E35, E45, E80 a propojovací E821.
Hlavním železničním uzlem je Řím, odkud vycházejí dálkové rychlodráhy i regionální a příměstské železnice. V blízkosti Říma se také nacházejí dvě mezinárodní letiště, větší Fiumicino (Leonardo da Vinci) a menší Ciampino.
Hlavním uzlem trajektové dopravy je Civitavecchia s pravidelnými linkami na Sardinii, Sicílii, a také do Španělska (Barcelona), Francie (Marseille) a Tunisu. Z jižních přístavů Anzio, Terracina a Formia funguje regionální spojení na Pontinské ostrovy.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Se zhruba 5,7 milionu obyvatel je Lazio druhým nejlidnatějším italským krajem, těsně před třetí Kampánií. Téměř polovina obyvatel kraje žije v Římě a z měst nad 50 tisíc obyvatel se většina nachází v jeho aglomeraci. Druhé největší město v Laziu je Latina (asi 128 tisíc obyvatel).
Asi 11 % obyvatel tvoří cizinci, z toho zhruba třetinu Rumuni.
Politika
[editovat | editovat zdroj]V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá z jedenácti ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Nicola Zingaretti za Demokratickou stranu.[4]
Legislativním sborem je Regionální zastupitelstvo (Consiglio Regionale), které má 51 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let.
Výsledky posledních voleb do regionálního zastupitelstva (březen 2018)
[editovat | editovat zdroj] | ||||||
| Koalice | Strana | Hlasy | Mandáty | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | |||||
| CSX | Demokratická strana | 539 131 | 21.3 | 19 | ||
| Kandidátka Zingaretti | 110 080 | 4.3 | 3 | |||
| Svobodní a rovní | 88 416 | 3.5 | 1 | |||
| Více Evropy | 52 451 | 2.1 | 1 | |||
| Solidární střed | 48 872 | 1.9 | 1 | |||
| Spolu | 28 443 | 1.1 | 0 | |||
| Středolevice celkem | 867 393 | 34.2 | 25 | |||
| CDX | Forza Italia | 371 155 | 14.6 | 6 | ||
| Liga severu | 252 772 | 10.0 | 4 | |||
| Bratři Itálie | 220 460 | 8.7 | 4 | |||
| My s Itálií–Unie středu | 41 234 | 1.6 | 1 | |||
| Energie pro Itálii | 37 "43 | 1.5 | 1 | |||
| Středopravice celkem | 922 664 | 36.4 | 15 | |||
| Hnutí pěti hvězd | 559 752 | 22.1 | 10 | |||
| Pirozzi | Sergio Pirozzi guvernérem | 93 942 | 3.7 | 1 | ||
| Italská republikánská strana | 3 443 | 0.1 | 0 | |||
| Pirozziho koalice celkem | 97 385 | 3.8 | 1 | |||
| Ostatní strany | 89 944 | 3.5 | 0 | |||
| Celkem | 2 537 138 | 100 | 51 | |||
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]
Region Lazio je členěn do pěti provincií. Hlavním městem regionu (a také celé Itálie) je Řím (Roma).
Turismus – hlavní cíle
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lazio na italské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ LEČÍKOVÁ, M.: Itálie - jih. 4. české vyd., Freitag a Berndt 2010. 191 s. ISBN 80-7316-027-7
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Lazio, s. 22.
- ↑ Giunta. Regione Lazio [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (v italštině)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lazio na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Mapa Lazia
- Lazia
